|
|
Diagnostika plazmatu výboje ve vodných roztocích a jeho aplikace
Holíková, Lenka ; Brablec, Antonín (oponent) ; Kozáková, Zdenka (vedoucí práce)
Tato práce pojednává o studiu parametrů diafragmového výboje ve vodném roztoku. Jako vodivé médium byl používán roztok NaCl o různých vodivostech. Vodivosti byly nastavovány v rozmezí 220 až 1000 µS cm-1. Byly použity dvě diagnostické metody pro zkoumání parametrů plazmatu. První z nich probíhala v Laboratoři plazmochemie na Fakultě chemické Vysokého učení technického v Brně, a sice optická emisní spektroskopie. Jako druhá metoda byla použita diagnostika pomocí časově rozlišené ICCD kamery v Laboratoire de Physique des Plasmas na École Polytechnique v Paříži. Reaktor pro měření emisních spekter měl objem 4 l a byl vyroben z polykarbonátu. Polyethylentereftalátová diafragma byla umístěna v přepážce oddělující katodový a anodový prostor. Elektrody byly vyrobeny z titanu, potaženého platinou. Elektrický zdroj dodával stejnosměrné konstantní napětí do 5 kV a proudy do 300 mA. Dále byl použit spektrometr Jobin Yvon TRIAX 550 s CCD detektorem. Optickou emisní spektroskopií byla proměřena přehledová spektra v rozsahu 200 až 900 nm, dále molekulová spektra OH a čárové spektrum Hß. Všechna spektra byla snímána pro obě polarity výboje, tj. u katody i u anody. Z naměřených spekter byly následně počítány základní diagnostické parametry plazmatu, což jsou rotační a elektronová teplota a hustota elektronů. Další část experimentu sestávala z měření s ICCD kamerou iStar 734. Byly použity dva typy reaktorů, první čtyřlitrový byl stejný jako reaktor použitý pro měření optické emisní spektroskopie. Druhý, taktéž vyrobený z polykarbonátu, měl objem vodivého roztoku 110 ml a byly v něm použity elektrody vyrobené z nerez oceli. V obou reaktorech byla použita keramická diafragma (Shapal-MTM). Diafragmy měly různé tloušťky a průměry dírek. ICCD kamerou byl snímán průběh generace bublin a zapalování výboje v závislosti na použitých vodivostech a rozměrech diafragmy vždy v obou elektrodových prostorech.
|
|
|
Predikce parametrů laserem buzeného plazmatu pomocí umělé neuronové sítě
Grünwald, Martin ; Képeš, Erik (oponent) ; Vrábel, Jakub (vedoucí práce)
Tato bakalářská práce se zabývá predikcemi parametrů plazmatu pomocí umělé neuronové sítě a tvorbou datových souborů určených pro trénování umělých neuronových sítí na spektroskopických datech. V práci jsou uvedeny základy teorie spektroskopie laserem buzeného plazmatu (LIBS), základní aspekty fyziky plazmatu a úvod do teorie umělých neuronových sítí. Dále se tato práce věnuje postupu generování, augmentace a předzpracování datového souboru. Popsána je rovněž metodika generování různých spektroskopických dat a následného trénování umělé neuronové sítě. Výstupem práce jsou skripty vytvořené pro vykonávání jednotlivých kroků a také potvrzení konceptu predikcí parametrů plazmatu z LIBS spekter pomocí modelu umělé neuronové sítě.
|
|
|
Diagnostika plazmatu výboje ve vodných roztocích a jeho aplikace
Holíková, Lenka ; Brablec, Antonín (oponent) ; Kozáková, Zdenka (vedoucí práce)
Tato práce pojednává o studiu parametrů diafragmového výboje ve vodném roztoku. Jako vodivé médium byl používán roztok NaCl o různých vodivostech. Vodivosti byly nastavovány v rozmezí 220 až 1000 µS cm-1. Byly použity dvě diagnostické metody pro zkoumání parametrů plazmatu. První z nich probíhala v Laboratoři plazmochemie na Fakultě chemické Vysokého učení technického v Brně, a sice optická emisní spektroskopie. Jako druhá metoda byla použita diagnostika pomocí časově rozlišené ICCD kamery v Laboratoire de Physique des Plasmas na École Polytechnique v Paříži. Reaktor pro měření emisních spekter měl objem 4 l a byl vyroben z polykarbonátu. Polyethylentereftalátová diafragma byla umístěna v přepážce oddělující katodový a anodový prostor. Elektrody byly vyrobeny z titanu, potaženého platinou. Elektrický zdroj dodával stejnosměrné konstantní napětí do 5 kV a proudy do 300 mA. Dále byl použit spektrometr Jobin Yvon TRIAX 550 s CCD detektorem. Optickou emisní spektroskopií byla proměřena přehledová spektra v rozsahu 200 až 900 nm, dále molekulová spektra OH a čárové spektrum Hß. Všechna spektra byla snímána pro obě polarity výboje, tj. u katody i u anody. Z naměřených spekter byly následně počítány základní diagnostické parametry plazmatu, což jsou rotační a elektronová teplota a hustota elektronů. Další část experimentu sestávala z měření s ICCD kamerou iStar 734. Byly použity dva typy reaktorů, první čtyřlitrový byl stejný jako reaktor použitý pro měření optické emisní spektroskopie. Druhý, taktéž vyrobený z polykarbonátu, měl objem vodivého roztoku 110 ml a byly v něm použity elektrody vyrobené z nerez oceli. V obou reaktorech byla použita keramická diafragma (Shapal-MTM). Diafragmy měly různé tloušťky a průměry dírek. ICCD kamerou byl snímán průběh generace bublin a zapalování výboje v závislosti na použitých vodivostech a rozměrech diafragmy vždy v obou elektrodových prostorech.
|
|
| |
|
|
"Atoms in molecules" (AIM) analýza Pt(II)-komplexů
ŠVECOVÁ, Kristýna
Byla provedena AIM (Atoms in molecules) analýza čtvercových trans-Pt[(NH3)2T(H2O)]n+ komplexů (T = H2O, NH3, NO2-, OH-, F-, Cl-, Br-, SCN-, CN-, PH3, CO, CH3-, H-, C2H4). Elektronová hustota v kritických bodech Pt-H2O vazby koreluje nepřímo úměrně s délkou této vazby a s obsazeností 5d orbitalů centrálního atomu platiny a přímo úměrně s celkovým nábojem na H2O ligandu. Vazbu Pt-H2O lze tedy zcela považovat za donor-akceptorovou a AIM analýza je velice vhodná metoda pro kvantitativní stanovení síly trans- vlivu.
|
|
|
Využití lavinových fotodiod pro diagnostiku Thomsonova rozptylu na tokamacích
Aftanas, Milan ; Bělský, Petr ; Böhm, Petr ; Weinzettl, Vladimír ; Brotánková, Jana ; Barth, R. ; van der Meiden, H.
Tokamak COMPASS, původně z UKAEA z Culham laboratory ve Velké Británii, bude reinstalován v Ústavu fyziky plazmatu v Praze. Vědecký program je zaměřen především na výzkum oblasti okrajového plazmatu s velkými gradienty elektronové teploty a hustoty, zvané pedestal. Na tokamaku bude provedeno mnoho inovací a postavena nová diagnostika. Klíčovou diagnostikou je pak nekoherentní Thomsonův rozptyl pro měření elektronové teploty a hustoty s vysokým prostorovým rozlišením. Zde je diskutována možnost použití Nd:YAG laseru v kombinaci s detekčním systémem na bázi lavinových diod.
|
|
|
Nový systém s vysokým rozlišením pro měření Thomsonova rozptylu na tokamaku COMPASS
Brotánková, Jana ; Bělský, Petr ; Weinzettl, Vladimír ; Böhm, Petr ; Barth, R. ; van der Meiden, H.
Thomsonův rozptyl je diagnostická technika umožňující měřit elektronovou teplotu a hustotu. Pro systém Thomsonova rozptylu na tokamaku COMPASS bylo zváženo několik možných variant, pro které byly spočteny relevantní parametry jak pro středové, tak pro okrajové plazma. Aby bylo možno realizovat měření očekávaných hodnot elektronové hustoty a teploty, byly vybrány dvě nejvhodnější varianty: (i) Nd-YAG laser na druhé harmonické frekvenci v kombinaci s Littrowovým spectrometrem a ICCD kamerou (pro středový i krajový systém) a (ii) Nd-YAG laser na první harmonické frekvenci v kombinaci s Littrowovým spectrometrem s CMOS kamerou (pro středový systém) a spektrálními filtry s lavinovými diodami (pro krajový systém).
|
|
| |
|
| |
|
|
Nábojové hustoty a topologická analýza
Šlouf, Miroslav
Přednáška porovnává standardni rentgenostrukturni analýzu a přesnější metody analýzy elektronových hustot v krystalu založené na .kappa.-upřesňování a multipólovém upřesňování. Shrnuje, jaké výsledky může poskytnout studium detailu nabojových hustot a topologická analýza nábojových hustot. Na praktických příkladech ukazuje výpočty atomových nábojů, dvojného charakteru vazeb apod. jak z experimentálních dat, tak i pomocí teoretických, kvantově chemických výpočtů.
|
host ::
RSS.